[ Obecné informace ] [ Technické detaily ] [ Rozpis palub ]

Obecné informace o lodích třídy Prometheus

 Prometheus je nové experimentální plavidlo Flotily. Jde o vyvrcholením několika nezávislých projektů, zabývajících se rozdělením lodi na několik samostatných částí. Výsledkem je multivektorový útočný program. Tento prvek byl už částečně implementován v třídě Galaxy – rozdělení lodě na dvě části: talířovou a bitevní část. Podstatnou nevýhodou byla existence jednoho warpového jádra, které je umístěno v bitevní části. Po rozdělení je tak talířová část odkázána na standardní reaktor, který není schopen podávat dostatečný výkon, aby zásobil energií všechny systémy jako je například právě hodně důležitý warpový pohon. Menší možnosti v obraně, minimální hodnota v boji, malá, doslova šnečí, rychlost. To jsou hlavní nevýhody, které obsahují talířové moduly u třídy Galaxy a proto se schopnost rozdělení lodi neužívá moc často.
        V případě třídy Prometheus se tento problém řeší systémem s více warpovými reaktory a samostatnými motory. Požadavek je, aby se loď dokázala rozdělit na tři nezávislé části. Z toho dvě základní jsou absolutně nezávislé a stoprocentně plnohodnotné jako jakákoliv jiná loď s vlastním warpovým reaktorem. Každá část má vlastní warpové gondoly - čtyři jsou na klasických nosnících na sekundárním trupu, který se rozdělí horizontálně na dvě části. Třetí část je horní polovina primárního trupu, která má jednu malou vysouvací warpovou gondolu uvnitř na dolní části a druhou podobnou, taktéž vysouvací, nahoře za můstkem. To umožňuje alespoň nějakou warpovou rychlost. Svou schopností rozdělit se na tři části se tak Prometheus stává unikátem.
        Projekt byl zahájen roku 2359 a přímo vycházel ze třídy Galaxy. Úkolem bylo vyvinout a postavit čistě bitevní plavidlo schopné plnit úkoly obrany Federace. Mělo být rozměry zhruba ve střední rozměrové třídě a mělo se vyznačovat kombinací obrovské palebné síly, silných štítů, vysoké rychlosti a fenomenální obratnosti. Prostě mělo být v boji zcela bezkonkurenční. Hned od počátku se počítalo s tím, že by nově vzniklá loď měla - pokud bude úspěšná - postupně nahradit nejsilnější válečné lodě ve Flotile. Byly použity výhradně nové technologie, které se speciálně vyvíjely pro třídu Intrepid (nový warpový reaktor, palubní počítač, bioneurální spoje, design...). Výsledek je fenomenální - loď při svých minimálních rozměrech může konkurovat jakékoliv lodi Alfa a Beta kvadrantu. Konstruktéři stvořili hvězdnou loď, která je běžnou hvězdnou lodí asi tak, jako je Ferrari či Lamborghini běžným autem.
        Prometheus má zcela nový typ počítače, schopný řídit loď samostatně bez posádky. Podobný samostatně jednající palubní počítače byl testován už v 23. století profesorem Daystromem - multitronická inteligentní počítačová jednotka M5 se ale ukázala nebezpečnou, zničila pár lodí a projekt byl zastaven. Dobrou myšlenku je však velmi těžké zahubit a proto se jí Flotila nevzdala a k vrátila se k ní právě při konstrukci bitevníku Prometheus. A tentokrát úspěšně. Kromě toho má Prometheus nový, vylepšený, typ palubního holografického doktora, typ EMH2.
        Je jasné, že zbraňové systémy jsou použity z nejnovější doby, tentokráte přímo z předchozích projektů Sovereign a Defiant. Supersilné fázery typu XII a kvantové torpédomety jsou již zcela naprostou samozřejmostí. Nemohu potvrdit ani tuto, ani v tabulce uvedenou alternativu. Obranným štítům se konstruktéři věnovali snad ze všeho nejvíce – masivní posílení strukturální integrity silovými poli a již zcela automatická konfigurace štítů by, snad, měla být odolná proti všem zbraním, tedy i těm, které používají Borgové, a to včetně jejich extrémně nebezpečného transportního paprsku.
        Všechny tyto vlastnosti dělají z lodí třídy Prometheus jeden z nejsilnějších bitevních křižníků, které kdy Flotila postavila a vlastnila. Kombinace relativně malých rozměrů odpovídajících lodi střední velikosti, obrovské rychlosti, vynikající schopnosti manévrování, palebné síly, multivektoru a celková výbava staví laťku bitevních lodí Federace opravdu hodně vysoko. Je zcela jisté, že z pohledu velikosti je Prometheus tou nejsilnější lodí Flotily. Pouze třída Sovereign je jen o trochu silnější, ale při tom zhruba dvakrát větší a méně obratná a tudíž mnohem zasažitelnější. Je však bez diskuze, že je Prometheus nejrychlejší lodí Alfa a Beta kvadrantu.
        Prototyp Prometheus byl při jednom ze zkušebních letů (roku 2374) dočasně ukraden Romulany. Zde byla názorně demonstrována obrovská ničivá síla plavidla. I přes to, že se nejednalo o finální verzi lodě, dokázala s naprostým úspěchem čelit trojici federálních lodí tříd Defiant a Nebula. Odrazila jejich útoky, unikla jim a vzápětí, poté, co dva pohotovostní zdravotnické holoprogramy převzaly vládu nad lodí, si hravě poradila i s obřím romulanským válečným ptákem třídy D´Deridex, kterého během vteřiny tak těžce poškodila, že Romulané celou akci okamžitě zabalil. Jen tak mimochodem, třída Defiant je nejsilnější loď mezi malými třídami, přičemž silně konkuruje velký lodím, a Nebula taky není vyzbrojena jenom indiánskýma flusačkama. A o romulanském Warbirdu třídy D´Deridex ani nemluvím. Jeho disruptory mají účinky ještě hrozivější. Přesto jim Prometheus s přehledem nakopal zadnice. Jediné, co na této lodi chybí, je maskovací zařízení.